Václav (4.9.1818 Jestřebice - 26.3.1873 Malá Chyška)
Václav , tovaryš zednický (narozený
v Jestřebicích, později žijící ve Veseličku č. 38) se oženil
25.4.1840 v Chyškách s o 5 let starší Magdalenou Votrubovou z
Malé Chyšky 6. Oba museli uzavřít svatební
smlouvu, což platilo ještě dalších 8 let, než bylo toto nařízení r.
1848 zrušeno. V oddací matrice je u zápisu svolení Václavova otce Jakuba -
podepsal se třemi křížky. Otec Magdaleny již nežil, Václav se tedy do Chyšek
přiženil do rodiny Votrubů a po zemřelém otci Magdaleny spravoval hospodářství.
Jestřebice dnes - nahoře rybník, dole kaplička na náměstí
O tři roky dříve, v červnu 1837 zdědila Magdalena na základě
kšaftu a Přiříkající jistoty po svém zemřelém otci chalupu č. 16 v Malé
Chyšce. Její otec zemřel mladý a zanechal po sobě ženu a 5 dětí. Z nich
byla Magdalena nejstarší, bylo jí 24 let a připadla jí chalupa v ceně
48 zlatých. Magdalena byla povinována zaplatit za otce pohřební výdaje,
matku zde nechat žít do její smrti a zaplatit podíly sourozencům Františkovi
a Josefovi po 7 zl. 59 krejcarech a nechat je vyučit řemeslo. Dále totéž
vyplatit bratrovi Matějovi a sestře Rozalii. Matěje měli vyučit starší
bratrové, jestliže by se tak nestalo, vyučit řemeslo ho měla dát Magdalena.
Na chalupě ještě potom vázl dluh vrchnostenského důchodu 8 zl. 4 a
½ krejcaru. Magdalena současně měla vyplatit všechny případné
povinnosti, které byly spojeny s držením tohoto domku.
Rodina Votrubů žila v Chyškách r. 1833 v chapupě č. 8. Ve Stabilním katastru měla tato chalupa 7 ha, 61 arů a 59 metrů čtvrečních polí, čistý výnos 65 zlatých 55 krejcarů. Mezi roky 1833-37 (kdy zemřel Jan Votruba) rodina koupila chalupu č. 16, ta měla 11 ha, 63 arů a 16 m čtvrečních polí, čistý výnos 62 zlatých 10 krejcarů.
Z manželství se narodily 4 synové:
VÁCLAV - 11.9.1843 se jim narodil první syn, po otci Václav. Ve 22 letech se mu narodil nemanželský syn František (nar. 4.9.1865 v Bratříkovicích č. 2), jeho matkou byla 17ti letá Franiška Zimáková z Bratříkovic. Tu si o téměř 2 roky později - 5.2.1867 - vzal za manželku. Václav byl nádeníkem a bednářem, bohužel zemřel mladý 27.2.1869 v Chyškách 32 na souchotě. Jeho manželka Františka (17.10.1848-20.3.1869) zemřela na hlavničku (břišní tyfus, shnilivka) o necelý měsíc po Václavovi. Prozatím nejsou známy osudy jejich syna - domníváme se, že se ho ujal někdo z příbuzných.
JÁN - dva dny před štědrým dnem roku 1845 se narodil syn Ján, ten však ve věku 6 měsíců zemřel na psotník. V úředních dokladech byl zaměňován za dalšího syna se stejným jménem
JOSEF - v
rodině se narodil ještě tento syn 25.9.1851, ten bohužel také
umírá 1.1.1853 ve věku 1,5 roku. Dvě rodinné tragédie zřejmě byly příčinou
toho, že se již další děti nenarodili.
O původu školy není bližších zpráv. Až do r. 1853 měl místní učitel velmi špatné příjmy.Václavovi synové – Václav a Jan chodili v té době do školy a učitel dostával v Chyškách od jednoho dítka týdně jedno slepičí vejce. V době narození prvního syna Václava bylo r. 1843 započato se stavbou nové školní budovy a v době docházky Jana a Václava byla škola dvoutřídní. Občané se zdráhali platit druhého učitele a museli k tomu býti nuceni exekucí, kterou vykonávali 3 vojáci. Učitelem byl Josef Švejda, začal psát školní kroniku a učil do r. 1878.
Od r. 1842 držel Chyšku Karel svobodný pán Mladota ze Solopysk. O rok později se Chyška dostala směnou v majetek pana Karla Lamprechta a po něm pak jeho syna. Tehdy měl velkostatek chyšecký 342 jiter půdy.
Rod Riantů v přímé linini žil v Malé Chyšce (později
Chyškách) potom dalších 120 let postupně v chlupách č 16, 32, 51 a
naposledy v č. 63.
Chalupa č. 16 byla kolem r. 1855 prodána Josefu Wachautovi. Václav zemřel 26.3.1873 v Malé Chýši 32 na vysílení. Magdalena zemřela o 4 roky později 2.6.1877 v Chyškách 63 na ochrnutí plic. V úmrtní matrice byla zapsána jako fundovaná žebračka. Z jejích 4 synů se dospělosti dožil pouze 1 - můj pradědeček.